Zde se nacházíte

Prokrastinace – odkládání úkolů, jak ji porazit?

Prokrastinace

Prokrastinace je zde s námi zhruba od začátku moderní civilizace.

Historické osobnosti jako Herodotus, Leonardo Da Vinci, Pablo Picasso, Benjamin Franklin, Eleanor Roosvelt a stovky další, hovořili o tom jak je prokrastinace (odkládání úkolů) nepřítelem výsledků.

Jedním z oblíbených citátů o prokrastinaci zní:

“Nemůžeš uniknout zítřejším zodpovědnostem tím, že se jim vyhneš dnes.”

Abraham Lincoln

Legrační věc o prokrastinaci je ta, že všichni vědí jak je zbytečná. Upřímně se zeptejme, kdo vlastně rád odkládá věci? Nikomu se to patrně nelíbí. Ani mě. A přesto byla/je prokrastinace součástí každého života. Na škole se asi každému z nás na konci semestru přihodí/ilo následující:

Prokrastinace

Na začátku semestru jsme největší frajeři na planetě. Odpočíváme, chodíme ven, prostě si užíváme. Krásné časy.

V podstatě celý semestr nikdo necítí žádný stres. Nicméně tak týden před zkouškami se tento tip lidí probere z letargie, vyděsí se a řeknou si: “Kámo, proč si nezačal dřív?”

A následují scény s ošklivým pohledem na vyčerpané studenty, se spoustou energy drinků, kteří jsou celý den zalezlí buď ve studovně a nebo na pokoji.

No a studie vlastně přicházejí s tímto závěrem: Ačkoliv nám prokrastinace přináší v krátkém horizontu dobrý pocit, v dlouhodobém rozměru budeme trpět.

V podstatě nezáleží na důvodu proč prokrastinujeme. Někdo má možná rád nátlak šibeničních termínů. Někdo má strach z neúspěchu a tak jej odkládá na co nejzazší moment.

Jednu věc mají však všichni v prokrastinaci společnou. A to, že odkládání úkolů má svou cenu.

Velmi často citovaná studie, publikovaná v časopise American Psychological Society od Dianne Tice a Roye Baumeistera, rozebírá cenu za prokrastinování. Ta si vybírá svou daň v těchto oblastech:

  • Deprese
  • Iracionálních předsevzetí
  • Nízkého sebevědomí
  • Úzkostech
  • Stresu

Odkládání úkolů/povinností, není následkem nevinné lenosti. Je to znamení špatné sebekontroly. Je to něco závažného s čím se potýkají všichni. Někdy i celý život.

Život a prokrastinace

Lidé, kteří si navyknout prokrastinovat/odkládat povinnosti, mají pak problémy i v pracovním životě. V podstatě mají problém se do práce pustit a úspěšně a včas ji dokončit. Nemusí to být něco úmyslného. Prokrastinace se Vám prostě vplíží do vašeho “systému”.

Nicméně bez řádné sebekontroly se tohoto zvyku jenom těžko zbavuje. Na začátku může být dobrý nápad, nebo předsevzetí, ale průběh a konec vypadají časem asi následovně:

Chaos

Po každém nápadu/předsevzetí lidé většinou úspěšně začnou, ale během procesu se z toho jednoduše stane neřízený chaos. Rozptýlení, další nápady, jiné příležitosti, selhání, negativita atd. jsou příčinou tohoto chaosu.

A závěr je pak pokaždé stejný. Nikdy není nic dokončené!

Jak porazit PROKRASTINACI?

Klíčovým poznatkem ze studie Dianne Tice a Roye Baumeistera je toto:

“Současné důkazy naznačují, že prokrastinující lidé si raději užívají sami se sebou, než aby pracovali na přiřazených úkolech, dokud je rostoucí tlak konce termínu nedonutí pustit se do práce. V tomto pohledu, může prokrastinace pramenit z nedostatečné sebekontroly a tedy závislosti na vnější síle, která je k práci bude motivovat/nutit.

American Psychological Society

Sebekontrola a vůle, to jsou všechno věci, které přeceňujeme. Myslíme si: “Ano samozřejmě, že budu schopný napsat celou novelu za 3 týdny.”

V našich představách/domněnkách, jsme všichni géniové a mentálně silní. Ale jakmile přijde nějaký úkol, práce, nebo povinnost, selžeme.

Je jasné, že každý se bojí vystoupit ze své komfortní zóny – to je ostatně důvod, proč tuto oblast nazýváme komfort zónou 🙂 . A chce to opravdu velkou kuráž a odhodlání, učinit ten krok a vystoupit z ní.

Nicméně pokud chceme dělat pouze malé úkoly, jako je placení účtů, tisknutí něčeho pro šéfa, nebo jenom někam zajít na kávu, jsou to snadné úkoly, kterých lze snadno dosáhnout.

Přesto je pravda taková, že ať už jde o velké cíle (vystoupit z komfort zóny), nebo o snadné úkoly, lidé co prokrastinují nemají problém s odložením ať obtížných a nebo lehkých úkolů. Přece, vždy to může ještě chvíli počkat.

Většinou to pak s průběhem plnění zadání vypadá následovně:

Graf prokrastinace

V průběhu plnění úkolu přichází moment – říkejme mu kritický moment prokrastinace – kdy přijde nějaké vnější/vnitřní rozptýlení. A to je přesně ten bod, kdy skončíte být produktivní a začínáte prokrastinovat.

Začnete pracovat na zajímavém úkolu, jste jím zaujatí, soustředíte se na něj, ale za chvíli si řeknete: “Co si jenom na sekundu zkontrolovat, jestli není něco nového.” Vždycky to začíná pouze jednou, malou věcí.

Nicméně, právě taková jedna malá věc pak rozproudí ty další. Řeknete si, že možná zvládnete ještě jednu epizodu Game Of Thrones. Pak ještě jedno video na YouTube, a pak další a další. Pak jenom chvilku mrknout na Instagram a tak dále…

A nakonec to skončí předsevzetím, že tohle bylo naposledy co jste takhle plýtvali časem. Jasně, víme jak to chodí… 🙂

Pouze vůle nestačí
Je potřeba mít systém

To co je opravdu potřeba k dobrý výsledkům a co funguje, je systém. Jasně, spoustu lidí se vyhýbá rutině, systémovosti a různým rámcům, protože přeci chtějí být “svobodní”

Je mi líto, že Vás zklamu.
SVOBODA JE VAŠÍM NEPŘÍTELEM.

Fakt je prostě takový, že pokud chcete odvést práci dobře, kvalitně a včas, potřebujete pravidla. Jaké však jsou pravidla to jsou?

Přikládám pár jednoduchých “pravidel”, které Vám pomůžou si sestavit fungující systém:

  • Nastavujte si termíny, do kdy chcete mít daný úkol dokončený. To Vám pomůže vytvořit “vnější tlak” k jeho dokončení.
  • Tvořte si nějaké předsevzetí/závazky, abyste tak vypěstovali větší odpovědnost
  • Stanovte si pravidelné (klidně kratší) intervaly pro Vaše pracovní nasazení, které Vám pomohou se soustředěním
  • Provádějte (třeba v pauzách mezi intervaly) krátká cvičení, dodají Vám více energie a pomohou i Vašemu zdraví
  • Odstraňte ze svého pracovního prostředí rušivé elementy, tak abyste se vyhnuli rozptýlení

Tyto zásady jsou určitě velmi užitečné, ale ve finále Vám budou k ničemu, pokud sami vnitřně nebudete chtít. Nesnažte se hledat důvody proč něco nejde a nekomplikujte si celý koncept. Je to jednoduché. Sami sebe se zeptejte: “Proč dělám právě tohle co dělám?”

Pokud nevíte, zamyslete se nad tím. Pokud máte jasno, super!

Pokud víte důvod, proč něco děláte, dokážete i ty nejotravnější a nejhorší úkoly překonat. Protože všechny jednotlivé části bodou součátí velkého obrazu/konečného cíle.

Takže místo okamžitým potápěním se do práce, udělejte krok zpět. Popřemýšlejte o tom, proč zrovna tohle děláte (najděte si smysl) a pak aplikujte předchozí podpůrná pravidla. Není to žádná raketová věda. Je to jenom věda 🙂 .

Na konci procesu pak uvidíte, že jste úkol úspěšně splnili a hlavně že Vás to bavilo!

Zdroj: getpocket.com

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na
Top