Dnes je poslední den, do kdy se mohou veřejnosti představovat volební průzkumy pro eurovolby 2019. Od úterý do pátku, pak již nesmí být zveřejněn žádný průzkum. S tím svým společnost Median přišla již několik dní zpět a představuje svoje závěry, které vám zde shrnuji.

Na úvod ještě poznamenám, že průzkum se uskutečnil na 2144 respondentech, vybraných tak, aby reprezentovali českou dospělou populaci. Data byla shromážděna mezi 16. březnem až 3. květnem.

Je negativní zpětná vazba vůbec správná?

Podle nedávného titulního článku v Harvard Business Review, je zpětná vazba zřídka kdy užitečné. Autoři argumentují…

Výsledky pro eurovolby podle volebního průzkumu

Společnost Median se při svém průzkumu zaměřuje i na volební účast, která je v posledních letech opravdu nízká i s porovnáním vůči ostatním zemím, nebo vůči předchozím volebním obdobím. Poslední volební účast Čechů byla 18,2%, předtím se pochybovala kolem 28%.

Maximální volební účast

První graf společnosti vychází s předpokládané maximální volební účasti. Volební potenciál ukazuje, jakých maximálních výsledků mohou dosáhnout v EP volbách strany, pokud je budou volit všichni voliči, kteří je vážně zvažují a lze u nich teoreticky předpokládat účast (pravděpodobnost účasti nad 50 %). Potenciál počítá s volební účastí 20–25 % a tím, že ostatní voliči by se zachovali nejpravděpodobnějším možným způsobem. Volební potenciál má smysl jen pro strany odděleně.

Suma je přes 100 %, protože všechny strany jej nemohou naplnit zároveň.

Detailnější rozpis podle různé volební účasti

Druhý graf pomáhá lépe představit úspěšnost stran v závislosti na volební účasti. Obecně lze říci, že vyšší volební účast pomáhá stranám středolevé a konzervativním. Naopak při nižší volební účasti získávají navrch strany středopravé a liberální.

Model zobrazuje, jak by se měnil pravděpodobný volební výsledek v závislosti na proměně volební účasti. Pravděpodobnost účasti u jednotlivých respondentů odhadujme z deklarované jistoty účasti, zájmu o EP volby, minulé účasti ve Sněmovních volbách a vzdělání a vycházíme přitom z toho, jak tyto faktory souvisely s minulou účastí ve volbách do Europarlamentu. Model zohledňuje také jistotu přesvědčení o hlavní preferované straně. U váhajících respondentů zohledňuje, nakolik si je respondent volbou první strany jist a jaké další strany zvažuje.

Zdroj: Median